Co vidět?

Vidova Gora

Nejvyšší vrchol jadranského souostroví (780 m). Horský výstup od Panny Marie Karmelské v Bolu trvá dvě hodiny, ale mnozí preferují příjezd po silnici (18 km): Supetar – Nerežišća – Knežeravan (s pastýřskými chýšemi, z nichž se zvláště doporučuje navštívit ty v Gažulu) – Vidova Gora, umožňuje úplný profil všech variant bračského krasu s endemickými lesy černé borovice. Gora dostala jméno podle kapličky sv. Vida, stovku metrů od vrcholu, jejíž jméno poukazuje na prastarý chorvatský kult slovanského boha Svetovida.

Panorama z Vidovy gory je něco, co se nesmí vynechat při návštěvě ostrova Brače. V hloubce je vidět zlatý prst Velog rata, řada bračských zátok a naproti severní strana ostrova Hvaru, poloostrov Pelješac, Korčula, Vis a Biševo, až k Jabuce, a při zvláště jasných dnech lze spatřit i Monte Gargano na Apeninském poloostrově.

Poustevna Blaca

Poustevna Blaca, kdysi slavná hlaholská poustevna a později i hvězdárna se nachází na východním svahu doliny na jižní straně ostrova Brače, mezi Bolem a Milnou. Pohodlný přístup je možný širokou cestou z Blatacké zátoky nebo pěší stezkou z vnitrozemí ostrova, přes Nerežišća, lokve Žurmo (poklop starokřesťanského sarkofágu jako napajedlo pro koně a mezky) a Dragovode (s obydlími někdejších bračských pastýřů,vybudovanými vedle pramenu živé vody). V jeskyni nazvané Ljubitovica na strmém svahu údolí na jižní straně ostrova roku 1551 dvojice mnichů hlaholitů z Poljica nalezla příbytek, který se rychle rozvinul v poustevnický klášter. Z 11.000 knih v klášterní knihovně je značná část z doby před rokem 1800, a archiv ukazuje, že se po generace pedantně zaznamenávaly všechny hospodářské a každodenní zemědělské práce, začátek rozkvětu rostlin, růst a sklizeň plodů na blatačkých polích a klimatické rytmy vůbec. Blaca uchovala svůj inventář, který je dnes vystaven v muzeu. Zvláště cenná je astronomická pozůstalost posledního blačtackého poustevníka don Nike Miličevića mladšího.

Škrip

Škrip je nejstarší osada na ostrově Brači. Pod osadou (jméno podle lat. scrupus = ostré velké kamení), se nacházejí vyhlášené kamenolomy Plate, Stražišće a Rasohe, v nichž se pod ochrannou Herakla a pod vojenským dohledem těžil kámen pro Salonu, Diokleciánův palác, lázně v panonském Sirmijumu. Vedle nich působily pozdně antické kamenické dílny, které posílaly charakteristické sarkofágy do Ravenny a Akvilei. Ze škripských kamenolomů se těžil i černý mramor s inkrustacemi mořských mušlí, z něhož se tesal církevní nábytek většiny raně křesťanských bazilik v Dalmácii. Bloky a vytesané objekty se spouštěli po šikmé ploše do přístavu ve Splitske, kde jsou v moři ještě vidět monumentální opracované kamenné bloky, které spadly při nakládání na galeje.

Kolem malebné tvrze Radojković, v níž je Domovské muzeum ostrova Brače (vynikající archeologická sbírka a výstava bračského hospodářského nářadí), dobře se dochovaly ‘megalitické hradby‘, kterými byla obehnána ilyrská osada (prostor kolem 0,8 ha). Nález mykénské keramiky poukazuje na dobu možné řecké kolonizace, a četné kostely a baziliky činí Škrip unikátním místem, které nám poskytuje jedinečný náhled do všech historických období a tisícileté kontinuity života na ostrově Brači.