Ostrov Brač, Chorvatsko

Ostrov Brac, Chorvatsko
Island BracWindsurfing v kanálu před Zlatnim ratem na Bolu; paragliding z Vidovy hory; lov v horní části ostrova; horské výlety do Dragonjiny jeskyně a poustevny Blaca; procházky ze Splitske do antických kamenolomů pod Škripom kolem pečlivě udržovaných olivových hájů, plachtění od zátoky do zátoky; koupání na plážích s nejjemnějším pískem; dovolená ve vynikajících apartmánech a domech pro dovolenou, bezpečné kotviště v některé z hlubokých zátok (Milna, Bobovišća, Pučišća); fotografování dramatických krasových fenoménů na všech stranách ostrova; uvolněné posezení při vyhlášeném bračském sýru, jehněčím mase a rybách, doplněné rakijí a bolským plavcem (známé bračské víno) v některém hostinci nebo v tichu některé z pastýřských kolib ve vnitrozemí ostrova - vše to samostatně i společně vytváří v našich vzpomínkách nesmazatelný obraz, který si s sebou odnášíme z ostrova Brače.

Na rozdíl od všech ostatních jadranských ostrovů, které často vypadají jako kamenné sekyry zaťaté do mořské hladiny, Brač má i své vnitrozemí, velmi bohatou floru a faunu a výraznější rozdíl mezi ročními obdobími. Celý ostrov by měl být prohlášen jedinečným kulturně-historickým a přírodním parkem, zvláště jižní strana mezi Vidovou horou, bolským Zlatnim ratem a poustevnou Blaca, která tvoří jedinečnou oblast, v níž se spojuje rybářský, rolnický a pastýřský Brač, s množstvím zákoutí pro pocit samoty a klidu, ale i plná výrazných sociálních zážitků, tance, hudby a sportu.

Předpokládá se, že Brač nosí dávné ilyrské jméno podle jelena, kultovního zvířete jeho dávných obyvatel. Podle dávné pověsti trojský hrdina Antenor (legendární zakladatel Padovy a Korčuly) došel po pádu Tróje z řecké Ambracie na ostrov Brač. S sebou přivedl Braha, pastýře, Silena, zemědělce a Elafa, námořníka. Život byl založen na dobytkářství, pěstování oliv a vinné révy a rybářství. Koncem XVIII. stol. bylo na ostrově více než 500.000 oliv a koncem XIX. století více než 12.000 hektarů vinohradů. Ale choroby vinné révy peronospora a filoxera, které napadly dalmatské vinohrady a První světová válka přinutily četné obyvatele Brače k vystěhování z ostrova do Austrálie, Jižní a Severní Ameriky.

V období rané renesance byly znovu otevřeny antické kamenolomy blízko Pučišća, ve kterých se během renesančního a barokního období vzdělávaly celé kamenické dynastie až do dnešní doby. Vedle Jurija Dalmatinca, Andriju Alešija a Nikolu Firentinca v samých kamenolomech tesali desítky jiných kameníků. Výborný kámen umožnil vytvoření řady skvělých staveb, od starokřesťanského, renesančního a barokního období do bujného bračského XIX. století, kdy se na ostrově více než kde jinde v Dalmácii pěstoval cit pro harmonii architektonické kompozice a stavbu i u nejskromnějších domů. Ve XX. století byl korčulanský kámen zabudován do budapešťského Parlamentu, trogirský do berlínského Reichstagu, a bračský kámen do Bílého domu ve Washingtonu.

Dnes Brač - s možná nejkonstruktivnějším, nejpracovitějším a nejspořivějším obyvatelstvem hledá nové cesty rozvoje, které se zakládají především na turizmu, kterému se otevírá celý ostrov s výjimečně rozmanitou přírodou, což ho činí jedinečnou kulturně-historickou a přírodní oblastí. Zveme Vás, abyste společně s námi poznali kouzla tohoto jedinečného ostrova, jeho netknutou přírodu, bohaté historické a kulturní dědictví.